TIP NA VÍKEND: Místo, kde se zrodil předchůdce dnešního Kverneland i-Plough

Na předměstí Pardubic v obci Rybitví stojí malý domek, kde se narodili bratranci Veverkové.

Na předměstí Pardubic v obci Rybitví stojí malý domek, kde se narodili bratranci Veverkové. Tady také poprvé použili svůj nový pluh zvaný ruchadlo. Nestáli o slávu. Těšilo je, že jejich zařízení funguje a pomáhá lidem ulehčit práci. Geniální nápad si tak nečestně přivlastnil německý úředník Jan Kainz a dlouhá léta se o původcovství vynálezu vedl spor s národnostním podtextem.

V roce 1827 byl poprvé v praxi využit nový typ pluhu, který jeho vynálezci bratranci Veverkové pojmenovali ruchadlo. Stal se neocenitelným nástrojem zemědělců i zajímavým obchodním artiklem pro ty, kteří na něm chtěli zbohatnout. V rodném domku Václava Veverky je dnes muzeum a o kousek dál také památník první vyorané brázdy. Zachovala se dokonce dvě původní ruchadla bratranců Veverko­vých. Jeden exemplář je uložen v muzeu v Pardubicích a druhý v zemědělském muzeu na zámku Kačina, kde je mimo jiné jedna nejbohatších sbírek orebného nářadí na světě.

Ve druhé polovině 18. století začal v českých zemích rychle stoupat počet obyvatel a spolu s ním i poptávka po zajištění jejich obživy. Dosavadní nízká úroveň zemědělství však narážela na své limity a zaostalý nevolnický systém nezvládal vyprodukovat dostatek surovin. Neustálé zvyšování robotní povinnosti, která se pro poddané stávala neúnosnou, proto koncem 18. století vedlo k povstáním a následnému vydání patentu Josefa II. o zrušení nevolnictví v roce 1781. Konec 18. století ale přinesl do zemědělství mnohem více změn: po katastrofální neúrodě obilnin v letech 1771–1772 se začalo s pěstováním brambor, přešlo se ke stájovému chovu zvířat a zvýšila se také poptávka po technických plodinách. Již nebylo nutné nechávat třetinu polí každý rok ležet ladem, aby se zregenerovala. Na polích se střídaly obilniny, pícniny pro ustájená zvířata, brambory, konopí, len nebo řepka. Zavádění nových plodin, rentabilita jejich pěstování a tempo jejich rozšiřování ale dále naráželo na řadu problémů, především problém orby.

Když se roku 1823 František Veverka oženil a převzal hospodářství, sám poznal, jak obtížné a nedokonalé je rozrušování půdy pro přípravu setby dosavadním nářadím. Spojil tak síly se svým bratrancem Václavem, který byl v Rybitví kovářem, a vymysleli geniálně jednoduchý pluh, který půdu nejen rozrušuje a provzdušňuje, ale převrací ji tak, že vrchní vrstva se dostává dolů a spodní vrstva odpočaté půdy navrch. Nadto se orba stala s novým nástrojem mnohem méně namáhavou. Lidé novému pluhu začali říkat „veverče“, sami vynálezci ho ale pojmenovali ruchadlo a první brázdu novým nástrojem vyorali za kovárnou v Rybitví v roce 1827.

Bratranci Veverkovi byli prostí venkované a odměnou jim bylo, že jejich ruchadlo funguje a ulehčuje lidem práci. Svůj vynález tak dávali k dispozici každému, kdo o ně požádal. Václav vyráběl omezený počet ruchadel ve své kovárně, nový nástroj se ale stal natolik populární, že to ani zdaleka nestačilo poptávce. Výroby se tedy rychle začali ujímat ujímali jiní, obchodně zdatnější. Například Karel Podhajský, obchodník z nedaleké Bohdanče, si nechal pluhy s vědomím bratranců Veverkových vyrobit ve slévárně a pak zajišťoval jejich prodej.

Nepatentovaný vynález se však rozhodl zneužít německý úředník Jan Kainz. Podle dodaného vzoru nechal ruchadlo v roce 1832 vyrobit u jiného kováře a poslal ho na hospodářskou výstavu do Prahy pod jménem Kainzpflug (Kainzův pluh) jako svůj vynález. Ruchadlo způsobilo na výstavě hotovou senzaci a pražský německý tisk tehdy nešetřil obdivem, jak velký vynález Kainz vytvořil. O původcovství nápadu se pak vedly dlouhé spory s národnostním podtextem, kterak nečestný Němec připravil prosté české vynálezce o autorství. Veverkové měli spoustu zastánců, přesto se však za svého života uznání příliš nedočkali. Oba zemřeli roku 1849 v bídě.

Až v roce 1882 se vyšetřování autorství vynálezu ujal František Vratislav Sova, jednatel Hospodářského spolku v Pardubicích, který si prostudoval všechny předchozí spisy, znovu vyslechl pamětníky v Rybitví – a ti původ vynálezu bratranců Veverkových potvrdili. Na těchto základech pak v roce 1883 vydal knížku Vynálezci ruchadla a autorství Veverkových prokázal. Ještě téhož roku se v Pardubicích i Rybitví konala velká národní slavnost a odhalení pomníků bratrancům Veverkovým na obou místech. Do Pardubic, které tehdy měly jen asi 10 tisíc obyvatel, přijelo prý na 30 tisíc návštěvníků a mluvil k nim jeden z tehdejších vůdců českého národního obrození Dr. František Ladislav Rieger. Při odhalení pomníku také instaloval František Křižík v Pardubicích jako vůbec v prvním venkovském městě v Čechách elektrické osvětlení obloukovými lampami. Od té doby již autorství vynálezu nikdo nezpochybňoval.

Kverneland i-plough 2500

Zdroj: http://www.ceskozemepribehu.cz/
Památník bratranců Veverkových v Rybitví najdete zde.

Můžeme Vám poradit?