Cílem projektu je vývoj, ověření a modifikace pěstebních technologií plodin vysévaných do širších řádků s využitím strojů Kverneland Group pro podmínky střední a západní Evropy. Projekt byl z hlediska využití podzimního časového období zatím koncipován na porosty ozimé řepky, ale cíleně zaměřen rovněž na kukuřici, slunečnici, sóju, čirok a brukvovité rostliny pěstované na produkci osiva.
Porosty byly založeny ve třech variantách:
1. Porosty ozimé řepky založené do pásového zpracování půdy (Kverneland Kultistrip, 100 kg/ha NPK do řádku) do strniště pšenice ozimé s roztečí řádků 0,5 m a následný přesný výsev strojem Kverneland Optima s pásovou aplikací hnojiva z čelní nádrže (40 l DAM + 20 l vody na ha) na povrch kypřeného pásu (17.8.2023), počet rostlin na podzim činil 18 rostlin na m2. 11.3.2024 byl pomocí kypřících disků aplikován DAM 390 v dávce 60 l/ha do půdy k řádku rostliny (modifikovaná plečka Kverneland Onyx v kombinaci s čelní nádrží na aplikaci kapalných látek Kverneland iXtra LiFe).
2. Porosty ozimé řepky založené do pásového zpracování půdy (Kverneland Kultistrip, 100 kg/ha NPK do řádku) do strniště pšenice ozimé s roztečí řádků 0,5 m a následný přesný výsev strojem Kverneland Optima s pásovou aplikací hnojiva z čelní nádrže (40 l DAM + 20 l vody na ha) na povrch kypřeného pásu (17.8.2023), počet rostlin na podzim činil 18 rostlin na m2. 11.3.2024 NEBYLO přihnojení DAM 390 provedeno (kontrolní varianta).
3. Založení porostů secím strojem Horsch Focus (19.8.2023) do strniště ozimé pšenice po provedení plošné aplikace 100 kg NPK + 85 kg draselné soli 60 % K2O granulované na ha s roztečí řádků řepky 0,3 m, počet rostlin na podzim činil 32 rostlin na m2. 12.3.2024 byl pomocí postřikovače plošně aplikován DAM 390 v dávce 120 l/ha.
Podzimní podpora porostů po vzejití byla u všech hodnocených variant shodná.
V rámci ověřování zonální aplikace kapalných hnojiv do půdy při regenerativním hnojení ozimé řepky byl
na lokalitě Chyše hodnocen výživný stav rostlin, konkrétně obsah N v nadzemní biomase.
Obsah N v rostlinách po jarní aplikaci DAM byl proveden 5.4.2024. Obsah N v rostlinách na plochách
s roztečí řádků 0,3 m (120 l DAM/ha = 46,8 kg N/ha, aplikace 12.3.) byl 3,67 %, na kontrole (bez aplikace DAM) se strip till s řádky 0,5 m obsah N činil 2,98 % a u varianty se strip till a s přihnojením do půdy k řádku (60 l DAM/ha = 22,8 N/ha, aplikace 11.3.) činil obsah N 3,43 %.
Aplikace DAM do půdy přispěla k vyššímu obsahu N v rostlinách vůči kontrolní variantě o 0,45 % (viz přiložená tabulka analýz rostlin). U porostů vysetých do řádků 0,5 m nebyl porost samozřejmě zapojený
a část DAM by při plošné aplikaci dopadla na meziřádek se slámou. Při aplikaci k řádku do půdy byla celá dávka umístěna ke kořenovému systému, a i při pohybu N v profilu se hnojivo ke kořenům dostalo.
Při časném provedení přihnojení k řádku do půdy za řezný disk lze počítat s kypřícím efektem disku (mineralizace) a třeba i s efektem odříznutí starých listů apod.
Náklady na aplikaci lze u postřikovače stanovit na 380 Kč/ha a u modifikované plečky s přihnojením za disk do půdy na 500 Kč/ha. Při ceně 1 kg N/20 Kč budou náklady na aplikaci a hnojivo u aplikace do půdy přibližně o 360 až 500 Kč/ha nižší než při aplikaci plošné.
Přestože se jedná o agrotechnicky odlišné technologie, lze na základě výsledků předpokládat, že snížení dávky DAM při prvním jarním přihnojení do půdy k řádku rostlin vysetých do širších řádků může vykazovat shodný efekt na porost jako plošná aplikace s vyšší dávkou do porostů z užšími řádky.
Výživný stav při porovnání ošetření postřikovačem a plečkou je podobný.
Výrazným benefitem přihnojení do půdy k řádku modifikovanou plečkou je přesná dávka aplikace a variabilita operací.
